Zlato a Archimédův zákon
Podle vyprávění Vitruvia Pollia, významného římského architekta, požádal tyranský syrakusský král Hierón II. Archiméda, aby mu pomohl odhalit podezření, které měl vůči svému dvornímu zlatníkovi. Ten mu vyrobil z kilogramu ryzího zlata nádhernou královskou korunu, nicméně král byl na pochybách, zda nebyl svým zlatníkem při zpracování zlata okraden, zda nenahradil část zlata jiným, levnějším kovem, například stříbrem nebo mědí.
Archimédes o tom přemýšlel kudy chodil. Ve dne, v noci. A také při koupeli ve veřejných lázních. Zde si všiml, že hladina vody v kádi, v níž se koupal, se mění podle toho, jak se do ní ponoří. A tehdy prý došlo ke geniálnímu záblesku mysli, Archimédes vyběhl nahý z lázní a v eufórii volal: "Heuréka, heuréka...!" Tedy: "Našel jsem, našel jsem...!"
Tou myšlenkou bylo současné spojení a porovnání nejen hmotnosti předmětu, ale i jeho objemu (tedy množství "vytlačené" vody).
A tak byl zlatník popraven, protože jím vyrobená koruna vytlačila více vody, než by koruna z ryzího zlata měla... (o porovnání měrnné hmotnosti zlata a jeho porovnáním s některými jinými kovy jsem se zmínil v příspěvku Co je zlato).
Jak tedy zní Archimédův zákon? Nepochybuji, že si jej dodnes pamatujete ze školních škamen:
Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny, tělesem vytlačené.
Je tedy zřejmé, ať už je tato historka pravdivá, či nikoliv, že zlato se zasloužilo rovněž o rozkvět lidského vědění... Mimochodem, na zlaté medaili s Archimédovým portrétem je latinský nápis "Učíme se těšit"!
